Jsem nadšená umělkyně z Ostravy. Mám za sebou studium Designu hraček, fotografie a multimédií. Od roku 2015 jsem se živila jako svatební fotografka. V roce 2017 se však v mém životě udála velká změna - narodil se mi syn, který mou tvorbu a názor na svět velmi změnil.

Když jsem se rozhodla začít tvořit knížky pro děti, měl můj syn osm měsíců. Bylo to na návštěvě u přátel, kam jsme přijeli s manželem a mým synem. Přátelé měli několik dětí, mezi nimi i téměř tříletou holčičku Jozefínku. Můj syn dostal hlad, a tak jsem ho šla nakojit. Holčička tomu moc nerozuměla. Snažila jsem se jí vysvětlit, že miminko má hlad, a že pije z prsíčka. Načež za mnou přiběhla a přinesla synovi hračku imitující kojeneckou láhev. Vysvětlila jsem, že lahvičku mít nemusí, že mlíčko pije z prsu. Pak se syn dopil a já se rozhlížela po pokoji. Všimla jsem si omalovánek s tématikou života s miminkem. Prolistovala jsem ji. Našla i stránku, kde miminko pije z láhve. Sedělo samo, samo si láhev i přidržovalo.

Je pochopitelné, že děti kojení moc nerozumí. Mediální obraz, který kolem sebe máme, ukazuje téměř vždy dítě s lahví nebo dudlíkem. Jakoby tyto věci byly nedílnou součástí. Avšak nic z toho dítě nepotřebuje. To, co potřebuje, se nedá koupit v obchodě. Vše potřebné mu dává milující rodina. Avšak ta v dané omalovánce chyběla. Nebyla ani na stránce, kde miminko slaví narozeniny. To byla další věc, kterou jsem chtěla změnit. Začala jsem kreslit omalovánku. Půl roku poté, když byla dokončena, jsem ji této holčičce přinesla. Byla z ní nadšená a díky obrázku o kojení celkem snadno pochopila, jak kojení vypadá a k čemu slouží. Tehdy namísto nabízení láhve mě vybízela, abych kojila.

V ten den jsem věděla, že jsem se vydala správným směrem a že učit děti je můj splněný sen.